divočák
DIVOČÁK
Stalo se na počátku trampského středověku v roce 1956. . .
Tehdy se ještě pracovalo i v sobotu a tak parta mladých trampíků vyrazila na svůj oblíbený camp v Hostýnských vrších.
Pomalu se již šeřilo když přišli na úzkou stezku,která vedla lesem až k osadě.
Tam někde ve skalách ležela malá osada.Než vstoupili do lesa,byla již tma jako v pytli.Pěšina stoupala okolo potoka a na druhé straně ji lemoval hluboký úvoz.
Šerif Juzi šel jako první a za ním kráčeli ostatní.V ruce nesl kousek zrouchnivělého dřeva,které ve tme slabě svítilo.Do nočního ticha každou chvíli zaznělo varování:,,pozor kámen,nebo kořen“.Náhle se ozvalo polohlasné-STÁT !
Okamžitě celá parta zůstala stát.??Co se děje šerife“ zaznělo šeptem.Na cestě leží něco chlupatého a velikého, zněla odpověď.Spící divočák,blesklo v ustrašených hlavách.Všichni zpátky,zavelel šerif.Přestože se tělo ani nepohnulo,všichni se opřekot drápali do stráně.Do chvatu je popoháněla představa rozzuřené bachyně bránící své mladé.Po divokém úprku se konečně celá parta sešla na osadě.Noc proběhla klidně.Pak se celá parta vracela v neděli odpoledne stejnou cestou zpět k nádraží.Když přicházeli k místu včerejšího nočního dobrodružství,náhle se všichni zastavili.-Uprostřed cestičky ležel -veliký balvan,obrostlý krásným zeleným mechem.